VK: Derby už v pátek. Sokol Kárník vidí výhodu velkého hřiště

Může se stát zatím jediným fotbalistou, který v derby hostouňského Sokola s kladenským SK zažije nominaci v obou týmech. Na jaře 2018 stálo jeho jméno na soupisce modrobílých, nyní je možné, že se v pátek (10.15) ocitne mezi nominovanými sokoly. Hostouňský rodák, obránce Štěpán Kárník (ročník 1999), se v létě totiž do svého mateřského klub vrátil z desetiletého hostování v Kladně.

Foto: Jan Murárik

Co se vám okamžitě vybaví, když se řekne SK Kladno?

Fotbalový klub, kterému jsem od malička fandil, a ve kterém jsem strávil deset roků. Mám na SK jen dobré vzpomínky. Na Kladno jsem chodil s družeckým dědou na první ligu. Stejně tak jsme spolu chodili i na Slavii, ale Kladno mně přirostlo k srdci víc než Slavia.

V SK jste s fotbalem začínal?

Kopat do balonu jsem začal v Sokole pod panem Sojkou. Po roce, když se v Hostouni nejmenší kategorie rozpadla, jsem šel do Družce a odtud si mě zhruba v deseti letech vytáhl SK. V dětství jsem hrával hodně vpředu a dával jsem góly. Postupně jsem se stáhl až do obrany. Za Družec jsem dal v zápasech s Kladnem nejvíc branek (usmívá se). Pro nás bylo Kladno neoblíbeným soupeřem. Jeho hráči se nám zdáli namyšlení. 

Kdo z vašeho ročníku v SK to ve fotbale zatím dotáhl nejdále?

Podle mne Tomáš Kott, který byl v nominaci pražské Dukly proti Liberci. Někteří kluci jsou v juniorkách, někdo je ve třetí lize, v divizi, několik s fotbalem skončilo. 

Do áčka SK jste se dostal jako osmnáctiletý v zimní přípravě z dorostu. Nebylo to brzy?

Nemyslel jsem si to v té zimní přípravě (usmívá se). Se mnou se v áčku ocitli i další kluci. A třeba pro mě i pro Vláďu Procházku, syna Tomáše, to bylo splnění našeho snu, cíle. Náš ročník se víceméně rozutekl po nižších soutěžích. Po zimní přípravě jsem měl dobrý pocit a věřil jsem, že v áčku zůstanu. Přesto se pak v divizi projevilo, že jsem do dospělého fotbalu přeci jen naskočil brzy. Měl jsem problémy v osobních soubojích a uvědomil jsem si, že potřebuji kromě jiného také zesílit. Ale na druhou stranu jsem si divizi s Kladnem užíval. Bavily mě tréninky, v kabině je úžasná atmosféra, parta v áčku byla lepší než v dorostu. 

Kdo byl ve vašich očích největší osobnost kabiny SK?

Pro mě určitě Filip Suchý. Samozřejmě starší hráči také. 

A ta kladenská nafoukanost…

O té nemůže být řeč (směje se). Všichni jsou v tom mančaftu v pohodě. Jestli jsem měl nějaké spory, tak je způsobila moje tvrdohlavost a mohl jsem si za ně sám. To uznávám. Nebylo to se mnou jednoduché. 

Věděl jste, že patříte Hostouni, nicméně zaskočil vás v létě poměrně rychlý návrat do Sokola?

Že patřím Sokolu jsem věděl, ale v Kladně se mnou jednali tak, že si mě nechají. Mně v SK nic nechybělo, líbilo se mi tam. Chtěl jsem pokračovat. Přiznávám, že mě zpráva o návratu překvapila. Zklamalo mne, že mi to v klubu nikdo neřekl narovinu do očí. Jediné, co jsem slyšel, bylo, abych trénoval, že je o mě zájem. 

Sokoly jste opouštěl jako dítě. Hostouň se pohybovala na pomezí kraje a nejvyšší třídy. Nyní jste se vrátil do špičkového divizního týmu. Jaký dojem na vás udělal, když jste se stal jeho součástí?

Hostouň jsem sledoval a tak trochu jsem věděl, do čeho jdu. Znal jsem pana Čurdu z Kladna a věděl jsem, že je to vynikající trenér. O trenéru Haškovi jsem ve fotbale slyšel jen to nejlepší a jenom se mi to potvrdilo. V kabině mě přivítala super parta. Nemůžu si stěžovat. 

Ale vypadá to, že je pro vás těžší dostat se do sestavy Sokola než do nominace SK…

V Hostouni je početnější konkurence. Je daná tím, že má hodně kluků odjinud, hlavně z Prahy. V Kladně je tým tvořený prakticky jen z kladenských rodáků, odchovanců SK. Nemyslím si, že všichni v hostouňském týmu jsou kvalitnější než v tom kladenském, ale v Sokole je daleko větší přetlak. Pro mou výkonnost to může být jedině plus. Je dobře, že Hostouň má béčko. Můžu se rozehrát a je to i pro mě dobrá cesta, jak se co nejdřív dostat do áčka. 

Jak jste derby s Hostouní vnímal jako hráč Kladna?

Jako hráč jsem zažil to poslední. Jako divák všechny. Zpočátku jsem měl zvláštní pocit. Moje rodná vesnice hraje mistrák proti tak velkému klubu. V prvních derby Kladno moje předpoklady splnilo a vyhrávalo. Jako hráč jsem si výhrou už tak jistý nebyl. Hostouň se od prvního derby hodně proměnila. V dresu SK jsem si přál naši výhru, upřímně jsem se trochu obával, že se nám to nemusí povést. Na jaře podle mého názoru nebyl v naší divizní skupině fotbalově lepší tým než Sokol. Prohru jsem nesl těžce. Bolela. Říkal jsem si, že tady něco nehraje. Kladno, velké město, SK klub s tradicí a prohraje s vesnicí. Hostouňští byli na hřišti všude dřív než my, prostě hráli líp. Nás omlouvala velká marodka. Kdybychom byli kompletní, třeba bychom neprohráli.

Jaký bude páteční zápas?

Těžko říct (usmívá se). Na Kladno se chodím dívat. Přeji SK, ať se mu daří, ale s námi v tomhle zápase ne. Velké kladenské hřiště nám asi bude vyhovovat víc než domácím. 

Jan Murárik, Vaše Kladno