A tým | Posvícenský zápas nabídl první výhru sezony

Pár dní po pohárové bitvě s Pardubicemi se první mužstvo opět představilo před domácím publikem. I když atraktivita utkání za tím středečním malinko pokulhávala, dokázali Hostouňští Povltavskou fotbalovou akademii přehrát, a nakonec i oslavit první vítězství sezony.

Foto: Bohumil Kučera

Vstup do utkání pro Hostouňské nezačal příliš pozitivně. Již v 10. minutě musel z důvodu zranění vystřídat kapitán Petr Trapp. A když o pár chvil později zůstal ležet na zemi i druhý nejzkušenější hráč Sokola Jiří Kabele, chytalo se hodně lidí za hlavu. Jirka však i přes bolest v utkání pokračoval a na hřišti vydržel do závěrečného hvizdu.

Hostouňští trenéři kromě vynuceného střídání museli sáhnout i ke změně rozestavení, což mohlo mít za důsledek, že se zelenobílí v prvním poločase na hřišti hledali. I tak to byli oni, kdo byl v prvním poločase více na balonu a aktivnějším mužstvem. Z převahy si hráči Sokola dokázali vytvořit nadějné příležitosti ke skórování. Nejblíže ke vstřelení branky byl ve dvojité šanci Hovorka. Jeho první střelu z malého vápna dokázal zlikvidovat brankář hostí, následná dorážka už se mezi tři tyče nevešla. A když se z ojedinělé šance nedokázali prosadit ani hosté, šlo se do kabin za stavu 0:0.

Druhý poločas začal tam, kde skončil ten první. Hostouňští se s míčem kamarádili o trochu víc, ale jejich snažení brzdila nepřesnost v zakončení. Smůlu posledních zápasů nakonec zlomil v 60. minutě Hájek, který prokázal roli zabijáka ve vápně a poslal Sokol do vedení. Ani vedoucí branka utkání nezměnila nic na nastoleném trendu utkání. Očekávaný vzdor Povltavské nakonec nepřišel, alespoň ne na hřišti, a tak si Hostouňští došli pro zasloužené vítězství.

Sokol Hostouň vs. PFA 1:0 (0:0)

Sestava - Sokol: Tetour - Pavlík, Zahranychnyy, Kosík, Hucek, Charvát, Vlasák (92. Mejdr), Kubáň (92. Neruda), Trapp (11. Hovorka), Hájek (64. Miker), Kabele

Branka: 60. Hájek

Utkání pohledem trenéra Dominika Rodingera

Dle mého názoru zasloužené vítězství podtržené velmi dobrých výkonem. Nevzpomínám si, že by měla Povltavská nějakou šanci. Hrozila klasicky ze standardních situací, ale ty jsme odbránili perfektně, a tudíž nedali soupeři šanci.

Od první minuty jsem cítil, že jdou kluci tvrdě za vítězstvím. Ani zranění Trapíňa nás ve hře nijak nelimitovalo, i když jsme museli udělat brzké střídání a malinko změnit rozestavení. Jsem rád, že Hovi opět dokázal, že si umí na svou šanci počkat a využít. Zvládl to výborně a doufám, že jeho výkony půjdou ještě víc nahoru. Branku jsme vstřelili po standardní situaci, kdy jsme po několika předešlých spálených šancích míč do branky prostě dorvali. Ale to jsme přesně potřebovali, protože nedá se trefovat jen do šibenic. To mi občas přijde hlavně u mladších hráčích, že chtějí dávat jen hezké góly.

Trefil se po dlouhé době Štěpán Hájek a už na oslavě bylo vidět, jak mu to všichni přejeme. Ten kluk si to zasloužil, protože jako trenér se na něj mohu spolehnout jak v šatně, tak na hřišti. Jde mladým příkladem, maká na tréninkách, a i na nich mu to tam padá. Je vidět, že ještě nepatří do starého železa. :-D Vítězství si budeme vychutnávat a od středy se začneme připravovat na Vyšehrad, který hraje netradičně na UMT.

Příští utkání na Vyšehradě odehrajeme v sobotu 4. září. Utkání má naplánován výkop v 10:15