ROZHOVOR | Petr Študent: Letošní cíl? Rozpoutat postupové oslavy!

Po několika vydařených letech, kdy rezerva pravidelně atakovala nevyšší příčky B třídy, opustil tým zkraje léta trenér Miroslav Supáček a několik dlouholetých opor. V nelehké situaci se týmu chopil dosavadní asistent Petr Študent, který nejenže mužstvo dokázal připravit na sezonu, ale po podzimu s ním může mít i postupové ambice.

Foto: Lukáš Horníček

Petře, před letošní sezonou skončil u rezervy dlouholetý trenér Miroslav Supáček. Byl si od začátku přesvědčený, že mužstvo převezmeš?    

Ihned poté, co Sup oznámil svůj odchod jsem měl schůzku s panem Hondlem, na které mi nabídl trénování béčka s tím, že si k sobě můžu sehnat asistenta. Narovinu jsem se nerozhodoval moc dlouho. Za prvé jsem to bral jako výzvu, protože jsou zde mladí kluci, kteří chtějí hrát fotbal a pracovat na sobě. Za druhé bylo mužstvo dost v rozkladu a bylo mi líto kluků, kteří zůstali a za třetí mi Hostouň už přirostla k srdci, i když leží dost daleko od mého bydliště a cesty na tréninky jsou někdy dost náročné.

Zmiňuješ složitou situaci. Hráči třičtvrtě roku nehráli zápas, tým opustili zkušení borci jako David Fábry a Adam Hofman… Neměl si obavy, jestli se Ti povede dát tým na sezonu dohromady?

Obavu jsem měl hlavně po Covidové pauze v průběhu května. Na tréninky nás chodilo šest, na což jsme nebyli zvyklí. Ohledně odchodů je to samozřejmě oslabení, protože odešli zkušení hráči, kterých v mužstvu moc nemáme. Na druhou stranu, zase byla šance začlenit mladé hráče do sestavy.

Tým posílila jedna z dlouholetých opor A mužstva – František Motlík. Zkušenosti však nepřišel předávat hráčům přímo na hřiště, ale z pozice tvého asistenta. Neměl si nutkání ho zlomit ještě k návratu na zelený pažit? A jak funguje Vaše spolupráce na lavičce?

Po jednom z tréninků jsem nabídl Ferymu, který si hledal angažmá v zahraničí, funkci hrajícího asistenta, který by předával zkušenosti přímo na hřišti. Vysmál se mi, že nemá zkušenosti s trénováním (usmívá se). A asi po týdnu mi psal, že o tom přemýšlel a že by to zkusil. Sice se to nakonec povedlo jen na 50 %, protože podepsal jako hráč v Rakousku, ale ještě není všem dnům konec a třeba ho přesvědčím (směje se).

Naše spolupráce funguje výborně, máme podobné názory a zastáváme oba útočný styl fotbalu. Navíc Feryho berou kluci jako ikonu Hostouně.

Další opora z A mužstva pomohla přímo na hřišti. Jaký přínos pro tým měl Tomáš Marek?

Mary byl bezesporu během podzimu velkým přínosem. Na hřiště přišel hráč s velkými zkušenostmi. Hodně pomáhal mladým klukům, kteří měli možnost se po jeho boku zlepšovat. Navíc byl spojkou mezi námi a áčkem. Teď mu přeji hodně zdraví, ať to samé může dělat v áčku (pozn. redakce: Marek se vrací do kabiny A mužstva jako hráč).

Do sezony béčko vstoupilo rozpačitou domácí remízou s Loděnicí. Nehonilo se Ti tenkrát v hlavě, že bude zapotřebí slevit z postupových ambic?

Myslím, že vůbec ne. V Loděnici jsme ukázali, že se chceme prezentovat útočným pojetím hry, vedli jsme dvakrát o tři góly a mysleli si, že už vše půjde samo. Soupeř nás zaskočil, což bylo zapříčiněno našim mladým a méně zkušeným týmem.

Kromě drobných zaváhání však tým podzim zvládl. Plusem bezesporu jsou i zvládnutá utkání s konkurenty na postup. Za zmínku stojí i úctyhodný průměr 6 vstřelených branek na utkání. Kde se v mužstvu vzal tenhle střelecký apetit?

Po celý podzim jsme předváděli útočný fotbal a vycházelo nám to i gólově. Mám radost z toho, že se o góly podělila většina hráčů z kádru. Průměr jsme si zvedli především v domácích zápasech, kde jsme třem soupeřům nadělili více než deset gólů.

V utkání se Slaným jsme sice prohrávali, naštěstí se nám povedlo brzy vyrovnat a na začátku druhé půle rozhodnout o naší výhře. Utkání s Kladnem B jsme zvládli hlavně díky vůli a bojovnosti, kdy jsme dohrávali v devíti. 

Naopak mužstvo na podzim sráželo velké množství obdržených branek. Budeš na tom s týmem v zimní přípravě pracovat nebo to bereš jako daň za atraktivní fotbal?

Je pravda, že dostáváme spoustu gólu. Především po našich vlastních chybách.  Na druhou stranu většina chyb pramení z našeho útočného pojetí, kdy chceme někdy až moc vše řešit fotbalově. Průměr nám hodně pokazilo utkání v Zavidově, kde jsme dvakrát vedli o dva góly a soupeř stihl do půle vyrovnat. Na začátku druhé půle se dostal soupeř do vedení a my se vrhli do útočení a inkasovali góly z protiútoků.

Oproti minulým letům se podařilo zapracovávat do sestavy hráče z prvního týmu. I když početně poskromnu, vesměs dokázali být přínosem. Byla to alfa-omega zvládnutého podzimu?

Jsem u béčka třetí sezónu a popravdě toto je první, kdy jsou hráči áčka přínosem. Když nebudu počítat Maryho, tak se jedná o hráče, kteří jsou velmi mladí a zapadají i věkově mezi naše kluky. Podle mého názoru je to i početně dobře, jelikož potřebujeme vytěžovat hráče našeho kádru. Doplnění o dva-tři hráči je podle mne ideálem a maximem. Musím říct, že komunikace s Dominikem Rodingerem je na výborné úrovni.

Osobně mi dělalo velkou radost, že na konci sezóny dostali Děda se Študou možnost trénovat s áčkem a šanci si zahrát i dva přáteláky. Toto by mohla být motivace i pro další hráče. Dříve mi připadalo, že jsou v Hostouni dvě mužstva dospělých, která spolu nespolupracují. Přišel někdo z áčka, odehrál zápas, a to bylo vše. Teď je vidět, že kluci z prvního týmu zapadají do naší party, chodí s námi na večeře, zúčastnili se rozlučky…

Dále mám velkou radost, že jsme mohli do zápasů zapojit i dorostence, které chceme zapojit i do zimní přípravy a začít zabudovávat do béčka.

Na závěr našeho rozhovoru se podívejme do budoucnosti. Je 19. června 2022, s jakým postavením v tabulce by byl trenér Petr Študent spokojený?

Tak na to existuje jediná odpověď – rozpoutat v Hostouni postupové oslavy (směje se).

Závěrem bych chtěl poděkovat celému realizačnímu týmu a klukům za to, že můžu být jedním z nich. Všem, i našim příznivcům a fanouškům, bych chtěl popřát krásné a klidné prožití vánočních svátků, hodně zdraví a štěstí do nového roku.

Autor: Lukáš Horníček