Rozhovor | Jiří Hondl: Nestandardní doba si žádá nestandardní řešení
Fotbalová asociace České republiky (FAČR) čelí po zatčení svého bývalého místopředsedy tlakům na odstoupení zbytku svazového vedení a rychlejšího svolání valné hromady než v řádném termínu příští rok na jaře. Svaz tlakům odolává. Navíc zrušil do konce prosince všechny dohrávky amatérských soutěží. Podruhé se tak kvůli koronaviru nehraje polovina sezony. Zeptali jsme se Jiřího Hondla, předsedy třetiligového Sokola Hostouň, nejvýše postaveného klubu v sousedství Kladna, co si myslí o krocích svazu, jestli by pomýšlel na členství v jeho vedení, a jaké dopady na jeho klub má další vynucená herní pauza.
Foto: Jan Murárik
Schvalujete zrušení soutěžního podzimu?
Pro fotbal to není rozhodně dobrá zpráva. Během jednoho roku podruhé kluby vypínáme. Každopádně přerušení podzimní části soutěže beru jako logické vyústění současných epidemiologických problémů, se kterými se v Čechách potýkáme. Nejspíše to nemohlo dopadnout jinak vzhledem k obecně zažitému přístupu určité části společnosti k přijatým opatřením. K tomuto závěru to podle mě směřovalo od prvního dne přerušení soutěží a při vší té bídě, pokud to skutečně nejde jinak, je to možná dobře. Alespoň víme, na čem jsme. Takto jsme všichni žili v nějakém falešném očekávání a podle toho jak se situace vyvíjela, pořád ladili, jak budeme trénovat, kdy asi tak bude možné začít, kde seženeme volné plochy pro tolik mužstev apod. Jeden týden jsme to dali dohromady a druhý to bylo všechno jinak. Tohle bylo strašně vysilující a stojí spousty energie, kdy něco řešíte a nevíte podle jakých not se bude hrát.
Vidíte možnost dohrání podzimních kol v jarních termínech?
Pohledem dneška nedokážu říci, jestli bude možné, respektive rozumné za každou cenu podzim dohrát v jarních termínech. Jednak koncentrace zápasů by byla ohromná a pak je tu pořád spousta neznámých, na které si v této chvíli nedokážeme odpovědět. Ani nevíme, jestli bude možné začít v lednu, únoru nebo kdy nás ve skutečnosti pustí do tréninku a v jakém stavu se hráči na hřišti objeví. Je také potřeba brát v potaz, že v rámci jarního lockdownu byl fotbal skoro až na konci postupného uvolňování a nemyslím, že tomu teď bude jinak. Také si nedělejme plané iluze, že kluci vydrží tři, čtyři měsíce běhat jak srnečkové po lese sem a tam. To je nereálná ambice. Jsme fotbalisti ne maratonci. Tréninkový výpadek je v tuto chvíli velký, a pokud se začne někdy v prvních měsících příštího roku, tak to bude již problém. První, co bude nutné udělat, je posbírat tréninkově co se poztrácelo. Jenom bych si moc přál, aby zase někdo o tom nerozhodoval pouze od svazového stolu. Bylo by dobře se konečně také zeptat na názor klubů. On ten fotbal ze strahovských oken vypadá jednoduše a o dost jinak než pak ve skutečnosti u nás na hřištích.
Máte návrh, jak soutěž regulérně dokončit?
Opravdu v této chvíli nevím. Je to vaření z vody. Je nad slunce jasné, že i tato sezona bude hodně nestandardní a takové bude zcela jistě i její konečné vyznění. Nevíme, jak se budou odvíjet první a druhá liga, kolik času na dohrání nižších soutěží ve skutečnosti bude. Rozhodně nejsem příznivcem hrát dlouhodobě středa - sobota. Sami jsme si na to sáhli po karanténě a je to pro hráče na úrovni amatérských soutěží opravdu velký zápřah a velká porce zátěže, natož kdy jsme přes rok nekopli pořádně do míče. Pak je tu ještě k zamyšlení divácký faktor. V týdnu se nedá očekávat nikterak velká divácká návštěva. Proti víkendovým zápasům, alespoň u nás tomu tak je, jste běžně na poloviční návštěvnosti. Jeden, dva zápasy se dají zvládnout, ale sedm je opravdu moc. Za podzim chybí různě dohrát sedm až osm kol podle toho, co jednotlivá mužstva zvládla. To jsou přibližně dva měsíce vložených zápasů. K tomu patnáct zápasů jara. To vše rozloženo prakticky do třech měsíců. Nevím, o kolik týdnů by bylo možné sezonu protáhnout, a kdy je nejzazší ukončení sezony kvůli rozlosování a vyšším soutěžím. Za mě bych si dovedl představit model, kdy by se dohrály zápasy podzimu, tak aby měli všichni odehráno shodně osm kol a na to jarem navázat normálně šestnáctým až třicátým kolem. Bude třeba trochu více kreativního myšlení a odpoutání se od zaběhlých svazových konvencí. Nestandardní doba si žádá nestandardní řešení. Jenom doufám, že ta kreativita se neprojeví ve formě opětovného anulování soutěží. Jednalo by se už o druhou prapodivnou sezonu a to bylo už hodně nešťastné řešení. Určitě to v nějaké podobě dohrát bude možné.
Jak se ve vašem klubu projeví další zmrazení činnosti?
Už jsem o tom hovořil v minulosti. Přizpůsobili jsme po jaru celé fungování klubu dnešním možnostem a nastavili takové podmínky, abychom přežili. Sokol nestojí a nikdy ekonomicky nestál nikterak zásadně na prostředcích z jakýchkoliv veřejných rozpočtů. Takže jsme za ty roky zvyklí se o sebe postarat v každé situaci a díky tomu jsme získali schopnost se velmi rychle a pružně přizpůsobit aktuálním podmínkám. Možná to budeme mít proti jiným chvíli složitější, ale nakonec z toho můžeme vylézt ještě silnější. Nikdy nečekáme s nataženou rukou, z kterého rozpočtu nám co přiteče. Sami se musíme hodně ohánět, jít tomu naproti a stále hledat nové a nové partnery a nové zdroje klubových příjmů, ale také pracovat daleko více s rozpočtem klubu.
Valná hromada fotbalového svazu a zároveň volební sněm se uskuteční až příští rok na konci jara. Je to podle vás správná cesta jak napravovat jeho pošramocenou pověst?
Nemám s tím žádný problém, spíše naopak. Myslím, že už jsem se k tomu nedávno vyjadřoval. Ve fotbale se nikdy nic neudálo překotně, a pokud ano, tak to byl vždycky průšvih. Je to hnutí jako každé jiné a má své zavedené postupy, respektive stanovy. Tak se jich proboha držme, od toho je přeci máme. Pokud chcete stavět nový dům, také nezačnete od střechy, ale od základu a pro mě jsou těmi základy okresní a krajské volební valné hromady. Nevím, co na tom někteří pořád nechápou, navíc v době, kdy stojí všechny soutěže a nejsme až pod takovým tlakem soutěžních zápasů. Osobně nemám z toho spěchu vůbec dobrý pocit a ta snaha všechno zrychlit na mě nepůsobí vůbec důvěryhodně. Mám z toho spíše dojem, že ani tak nejde o to provést proklamovanou změnu kursu, ale jenom využít současný stav k rychlému obsazení uvolněných pozic. Jestliže má kdokoliv ambice vést v jakékoliv pozici fotbalové hnutí je třeba si velmi silně uvědomit, že se tady apriori nebavíme o první nebo druhé lize, které si jdou vlastní cestou prostřednictvím LFA a osobně bych se tímto směrem měl velmi na pozoru, ale bavíme se o výkonnostním fotbalu od třetí ligy dolů a za sebe bych docela rád znal o tom všem jeho názory a představy. To, že někdo prohlásí do medií, ať je to kdokoliv, funkcionář nebo bývalý reprezentant, že chce fotbalu pomoci je hezká věc, ale také musí k tomu doplnit, jak mu chce pomoci. Jestliže to myslí s obrodou fotbalu kdokoliv vážně, tak by bylo dobré konečně slézt z těch Olympů a různých televizních, či rozhlasových talk show a přijít dolů mezi členskou základnu a trochu více představit ten svůj projekt.
Kdybyste byl osloven a nominován, šel byste do kandidatury na člena výkonného výboru FAČRu?
Taková nabídka by byla jistě potěšující a musím přiznat, že by mě manažerská práce pro fotbal hodně bavila. Každopádně je ale třeba být realistou. Jednak žádná taková nabídka zcela jistě nepřijde a zadruhé jsem natolik vytížený svými současnými aktivitami, že nevím, kde bych na to vzal čas. A dělat něco napůl jen tak pro funkci, jak se říká jednou za čas na kávu a na chlebíček, to nebylo nikdy nic pro mě a nebavilo by mě to. Pokud něco dělám, tak se snažím to dělat naplno a pokud z nějakého důvodu nemohu, tak radši vůbec. V současné situaci to chce člověka naprosto oddaného věci, který to bude dělat srdcem pro fotbal a na více než plný úvazek. Myslím, že o tyto pozice se bude hrát, respektive zcela jistě již hraje vysoká fotbalová politika a abych byl upřímný, tak takovýchto her bych se z podstaty mé povahy opravdu nerad účastnil.
Zdroj: Vaše Kladno, Jan Murárik
