ROZHOVOR | Jiří Hondl: Fotbal potřebuje změnu

Již zítra se uskuteční volební Valná hromada FAČR, která určí směr a ráz českého fotbalu na dalších několik let. Na dané téma jsme si povídali s předsedou našeho klubu Jiřím Hondlem.

Jak hodnotíte uplynulé období pod současným vedením FAČR?

Bohužel nepříliš pozitivně. Minulé volby přinesly ve fotbalovém hnutí velké očekávání jednak ve změně směru, kterým se do té doby fotbal ubíral a také po personální stránce. Očekávání a proklamace byli veliké. Výsledek nestojí za nic.

Z pohledu výkonnostního fotbalu jsme se ocitli spíše na sestupné tratorii. Nedávno přišlo od předsedy FAČR v elektronické podobě něco jako zhodnocení uplynulého období se snahou prezentovat dosažené úspěchy současného vedení. No, nevím, jestli to lze takto nazývat, ale marně jsem tam hledal něco pozitivního pro výkonnostní fotbal na jakékoliv úrovni, včetně rozvoje mládeže. Potvrdilo to jediné. Výkonnostní fotbal je na okraji svazového zájmu. K tomu, když přičtete způsob komunikace, nebo spíše nekomunikace současného vedení s členskou základnou, tak mě žádná velká pozitiva z toho nevychází. Jakoby se začal i ve fotbale objevovat politický úzus dnešní doby. Hoďte nám hlas a pak potichu šoupejte nohama. Určité zklamání je pro mě v minulosti aktivní Fevoluce. Proklamace a plány byly veliké, jenom se nějak nedostavil

výsledek. Osobně mě tato promarněná příležitost hodně mrzí. Fotbal potřebuje změnu, a to od základu, ale nejenom o ní mluvit, ale také ji reálně provést.

Co reálně čekáte, že se po volbách stane jako první viditelná pozitivní změna v českém fotbale?

Abych řekl pravdu, tak nevím. Nedokážu teď odhadnout. Vše bude záležet, jak reálně volby dopadnou. Atmosféra není dobrá, a tak trochu se nám do fotbalu snaží vrátit různé šedé eminence a praktiky minulých let, které nikdo nechce, a přesto se znovu a znovu objevují, včetně všem důvěrně známých protagonistů tohoto stylu. Je strašná škoda, pro celý fotbal, že se jím snaží cvičit lidé, kteří z něho jenom čerpají a nic mu nedávají. Pořád chci věřit, že delegáti valné hromady posbírají rozum do hrsti a tyto snahy odrazí, a jednou provždy ta chapadla useknou, ale asi jsem v tomto směru tak trochu romantik. Na povrch začínají rovněž probublávat ambice LFA ovládat po svém, a hlavně pro sebe celé fotbalové dění, respektive snahy stran některých vrcholných představitelů profesionálních klubů, kteří mají nezakrytě tendenci privatizovat celé fotbalové hnutí ve prospěch profesionálního fotbalu bez ohledu na všechny ostatní, a to není určitě dobře. Myslím, že to bylo zřetelné celé funkční období, jaké zájmy hájil výkonný výbor FAČR, přestože jeho role a aktivity by měli prioritně směřovat (kromě reprezentace) od třetí ligy dolů a oblasti rozvoje mládeže.

Co tím myslíte?

Minulá nevolební VH změnila stanovy, a kromě jiných ne úplně podařených změn se rozšířil počet zástupců profesionálního fotbalu ve VV, respektive pozice členů výkonného výboru za LFA. Možná se stačí zamyslet proč to tak dominantní kluby LFA vehementně prosazovaly, když mají vlastní organizaci v podobě LFA, která si nezávisle na FAČR sama řídí profi soutěže. No a dnes se stačí podívat na kandidáty na předsedu a do VV FAČR, včetně dalších struktur svazu. Je naprosto patrná jednoznačná snaha ze strany LFA, respektive některých profesionálních klubů ovládnout FAČR a jeho výkonný výbor. Netvrdím, že nemůže výkonnostní fotbal najít společnou řeč s profesionálním, naopak větší míra diskuse a vzájemného pochopení by určitě byla oboustranně ku prospěchu věci. Zkušenost hovoří o tom, že dialog je síla, pokud není veden na sílu a o tu se podle v nastávajících volbách stran profi fotbalu hraje. Pokud tento převládne, tak jsem přesvědčený, že dialog a podpora nebude žádná. Nedávno mě pobavil rozhovor jednoho čelního funkcionáře profi klubu, který najednou před volbami prozřel a uvědomil si, že výkonnostní fotbal je zanedbané dítě a je potřeba se mu povinovat a podpořit. Jenom přitom zapomněl, že s řadou dalších, kteří také letos kandidují, seděl čtyři roky ve výkonném výboru FAČR a neudělal vůbec nic. Spíše naopak.

Na první pohled fanouška to vypadá že vše funguje. Kde nejvíc tlačí bota amatérský fotbal?

V podstatě ve všem. Od skomírání členské základny, pozvolném umírání malých klubů na výkonnostní úrovni, vytrácení talentovaných mladých hráčů až po nevyhovující sportovní infrastrukturu a samotné financování fotbalu jako takového. Jediné, co jsme pocítili všichni, je nárůst administrativy a tím i nákladů spojených s provozem klubu. Podívejte se, jak vypadá fotbal, jeho nižší soutěže a celá řada klubů kolem nás. Kromě pár top klubů nahoře, fotbal v podstatě jako celek potichu uvadá. Nevypadá to jako něco, co se úspěšně rozvíjí, nikoliv však v nižších patrech fotbalu. Naopak.

Jak z toho ven?

To je téma na knihu. Vlastně ani nevím, jestli je ta změna opravdu chtěná. Jedno vím ale jistě. Bez důsledné personální obměny to nepůjde. Delegáti VH mají před sebou sisyfovský úkol. Nenechat se obalamutit a najít mezi sebou v řadách hnutí lidi, kteří skutečně chtějí ten stav změnit, mají vizi, schopnosti a chuť do změn jít a také odvahu seknout konečně přes prsty různé chobotnice a šedé eminence sžírají fotbal jako takový. Nejde o to dělat změnu pro změnu, ale dát důvěru lidem s vizí a entuziasmem, a především chutí pro fotbal pracovat. Věc nestojí na kosmetické změně v čele FAČR, ale přeměně zejména výkonného výboru a ostatních struktur svazu na prvek pracující ku prospěchu fotbalu, a to na všech jeho úrovních. Vždyť je to každé volby pořád vesměs o stejných lidech, sem tam nějaká nepodstatná úprava. Někdy mám pocit, že ten náš FAČR je jak muzeum voskových figur. Prostě na vždy. Potom se nemůžeme divit, že se to nikam neposouvá. Možná na letošní valné hromadě budou mít delegáti poslední pokus docílit nějaké změny, pokud tu možnost prohospodaří, tak se z té šlamastiky budeme v dalších letech jen stěží vyhrabávat. Je potřeba se dívat kdo kandiduje, jakou má fotbalovou minulost, jaká skutečná práce za ním je vidět a také jaký klub či svazový orgán ho nominuje. Zda je to člověk z výkonnostního fotbalu nebo profi sféry, byť umně maskovaný za svaz nižší úrovně. Jde opravdu o hodně o vliv na směr, kterým se bude fotbal ubírat pro další roky. Je potřeba vzít rozum do hrsti, přestat politikařit a vyhrnout si rukávy.

A máte své favority?

Přestože se ve fotbale různé politikaření stalo nejenom volební standardem a skoro normou, kdy není nouze o převratné změny názorů podle toho kdo co s kým za kousek nějakého vlivu, či brebendi zobchoduje, tak pro mě je to celkem konzistentně již delší dobu jasné. Podporuji, a to aktivně Rudu Blažka z Motorletu na předsedu FAČR. Známe se již nějakou dobu a byť jsme fotbalově soupeři, myslím, že je to dobrá volba. Zkušenosti na ten post tady jsou nemalé. Na místopředsedu FAČR za Čechy Tomáše Pešíra, který jako jediný ze všech možných kandidátů neváhal a přijel představit svou vizi. Byl otevřený naslouchat a vést debatu. Jiného takového jsem doposud nepotkal a musím říci, že přes počáteční nedůvěru mě přesvědčil že to myslí se změnou opravdu vážně. Na šéfa ŘKČ je pro mě jasná volba Radek Zaťko z Chomutova. Je to to člověk, se kterým jsme pracovali intenzivně na změně členských příspěvků pro kluby a který je ochotný bez ohledu na svůj čas dát fotbalu maximum, a hlavně na výkonnostní úrovni se pohybuje roky a ví co tady fotbal potřebuje. Všichni tři mají fotbalu bezesporu co nabídnout. Když je členská základna podpoří, může se konečně něco změnit. V rukách to mají delegáti valné hromady nikdo jiný, tak snad tentokrát nepodlehnou tlakům a slibům různých zájmových skupin a budou volit s rozmyslem, odpovědně pro fotbal a jeho budoucnost.

Zdroj: Fotbalový zpravodaj – Sokol Hostouň