ROZHOVOR | Dominik Rodinger: Sezona nebyla propadák, ale po vydařeném podzimu jsme chtěli být výš

Hostouňští zakončili sezonu na desátém místě se ziskem třiceti osmi bodů. I když ve své čtvrté sezoně v ČFL dosáhli na nejvyšší bodový zisk, mrzet je může hlavně lepší postavení v tabulce, kdy k udržení šestého místa z podzimu scházely pouhé tři bodíky. Proč tým nedokázal navázat na vydařený podzim? K jakým změnám dojde v letní pauze a bude pokračovat realizační tým? Na to všechno nám odpověděl v rozhovoru trenér Dominik Rodinger.

V půlce soutěže jsme drželi v tabulce šesté místo. Bereš konečné umístění jako zklamání nebo ve vyrovnané tabulce nepřikládáš 10. místu tolik váhu?

Samozřejmě, že člověk chce být co nejvýš. Takže mít o bodík, ideálně tři navíc, tak jsme prostě na šestém fleku a každý by tu sezónu hodnotil jinak než teď. Není to propadák, ale po tak dobře rozjetém podzimu jsme chtěli atakovat nejvyšší příčky.

Na podzim jsme získali dvacet dva bodů, na jaře jen šestnáct. Proč se jaro bodově nevyvedlo?

Na podzim jsme měli kliku, že jsme zahráli skvěle ty poslední zápasy, kde jsme pět zápasů neprohráli (tři vyhráli a dva remízovali). Pak už to začalo v zimě, kdy se nám zranilo nebo onemocnělo vícero hráčů a my prakticky hráli celou přípravu v jiné sestavě a hráli kluci, co byli ve Slaném či na podzim plnili role střídajících hráčů. Dokonce generálku jsme v přípravě museli zrušit, protože nás prostě bylo málo. Pak nám do toho všeho skončili kvůli vízům Tadeo a Stefano.

…kromě šířky kádru vidíš důsledky horšího jara v čem?

Když si vezmu kvalitu hráčů, kteří hráli na podzim a na jaře, tak to byl diametrální rozdíl. Plus jsme měli na začátku soutěže problém s disciplínou, která nám díky vyloučením sebrala prakticky šest bodů. Plus je velice důležité zapracovat směrem ke klukům ze strany realizáku. Jirka Jeslínek má už dobu hájení za sebou. Teď je potřeba, aby už byl právoplatným kolegou, jako byl Mario. Přivedeme k sobě ještě jednoho trenéra, který má bohaté ligové zkušenosti, a hlavně má pětileté zkušenosti jako hráč v ČFL. Naopak Viky Freisinger končí na pozici asistenta, bude se plně věnovat své práci na Canal+ Sport.

A jak se povedlo naplnit herní cíle?

Herně jsme to zvládli řekl bych nadstandardně. Jasný, některé zápasy chcete hrát lépe, ale prostě musíme být furt realisti. Žádný tým na světě nehraje furt skvěle. Já mám radost, že jsme si na fotbalové mapě udělali takový respekt, že většina domácích zápasů byla o tom, že my jsme hráli a soupeř jen čekal, co mi pokazíme. Stáli u svého vápna, čekal na brejk či standartní situaci. To si málokdo uvědomuje, ale na fotbale je nejtěžší hrát do bloku. To je prostě o kvalitě a vidíte kolikrát i u City, že to ne vždycky vyjde. Kdybych měl vyzdvihnout nejlepší zápasy, tak Králův Dvůr, Plzeň, Domažlice a Admira. V těchto zápasech většina herního času byla fakt velmi dobrá. Naopak slabší chvíle jsme si vybrali doma s Motorletem, kde jsem špatně reagoval na utkání, dále pak s Duklou B a Pískem. To byly propadáky.

V zimě do týmu přišla pětice nových hráčů. Splnily příchody Tvoje očekávání? 

Upřímně jsem si myslel, že pomůžou malinko víc. Ale zase, …jsou k tomu jasné důvody. Oskar Fotr se zranil v přípravě na Strahově proti Spartě B a následně netrénoval šest týdnů. Na něm je asi nejvíce vidět, jak těžké je přepnout do režimu z profíka do amatéra, protože začal chodit i do práce.

…do Hostouně přišli i dva dorostenci – Dominik Šmerda a Kyrylo Drul. Jak se o ni porvali o svou šanci v dospělém fotbale?

To je samostatná kapitola. Oba měli problém s nastavením hlavy a kousnutím se. Ale to má skoro každý hráč, který přijde z dorostu do mužů. Tedy aspoň u nás. Kyry se bohužel zranil v zápase za béčko a čeká ho třičtvrtě roku pauza od fotbalu. To je mi moc líto, protože jde o dobrého kluka, který má budoucnost, ale neměl prostě stoprocentně nastavenou hlavu na to, aby se porval o své místo na slunci. To samé Šmerdis. Měl dobrou přípravu, ale poté šel výkonnostně dolů. Dali jsem mu šanci jít ve třech zápasech za sebou od základu a neřekl si o to. Kluci okolo něj byli nebezpečnější. Jak zmiňuješ, oba to byli ještě dorostenci. Pokud se ale chtějí prosadit v dospělém fotbale, tak musí zatnou zuby a jít fárat. Nekoukat doleva – doprava, ale jet si svoje. Každý trénink, každý den nás musí přesvědčovat o tom, že patří do základu.

A jak vidíš jarní přínos Brazilců Diega De Siqueira a Lauriho Juniora?

Diego a Juniora jsme vzali na poslední chvíli, protože by nás bylo před startem jara šestnáct. Oba kluci tu byli úplně zadarmo, žili na svoje náklady a nám vytrhli trn z paty. Teď se řeší, co s nimi. Oba bychom v týmu moc rádi udrželi. Charakterově jsou bomba, jen je potřeba vyřešit pár věcí, které rozhodnou o jejich působení u nás.

Zmínil si nějaké pohyby v rámci realizačního týmu. Doneslo se k nám, že nějaké nabídky přistály i Tobě. Je to pravda?

Je to tak. Před posledním zápasem jsem seděl s panem Hondlem. Měl jsem na stole čtyři nabídky z týmů třetí ligy a dvě ze druhé ligy na pozici asistenta, ale rozhodl jsem se, že ještě budu pokračovat.

…ale to není kompletní výčet nabídek, které si obdržel?

Ano, po posledním našem zápase mi volal můj bývalý spoluhráč ze Slovenska, že bude trénovat v nejvyšší soutěži na Slovensku a chtěl by mě k sobě. Ne jako asistenta, ale rovnocenného trenéra. Přiznám se, že mi to zamotalo hlavu. Šlo o tým, který má skvělé zázemí, tři travnaté hřiště, umělou trávu, hotel, regeneraci a vše v areálu klubu…

Oproti současným podmínkám u týmu Sokola by sis zázemím hodně polepšil…

Ano, je to všechno, co nám v Hostouni chybí a cítím na sobě, že hlavně to mi bere v poslední době nejvíc energie. Stále řešíme, že nemáme kde trénovat a nemůžeme dělat v tréninkových jednotkách co chceme, protože bychom rozbili hlavní plochu nebo nemáme posekáno na trénink a podobně. Upřímně jsem nad touto nabídkou reálně přemýšlel. Dva dny jsem nespal, koukal na to zleva zprava. Tím, že je to Slovensko, kde si troufnu říct, že mám větší jméno než tady, tak jsem opravdu myslel, že půjdu.

Proč ses nakonec rozhodl setrvat v Hostouni?

Měl jsem rozhovor s předsedou Jiřím Hondlem a sportovním ředitelem Zdeňkem Mužíkem, kteří mi říkali, že se pokusíme udělat vše pro zlepšení sportovní stránky, ať už do toho počítám tréninkové hřiště, zimní večerní tréninky na umělé trávě a dalších náležitostí, se kterými je potřeba po x letech hýbnout dopředu. A poté samozřejmě následoval rozhovor s rodinou. Poté jsem se rozhodl, že ještě minimálně na rok budu pokračovat. Bylo to strašně narychlo, v novém angažmá by se začínalo už teď 19. června a já na sobě cítil, že si potřebuji odpočinout. Vypnout absolutně hlavu od fotbalu a přijít mu znova na chuť. Protože jaro bylo, co se týče psychiky, velmi náročné. Dám si ještě čas do 20. června, kdy se chci věnovat přestupům, ale pak odhodím telefon a chci opravdu na čtrnáct dní fotbal neřešit. Jinak bych neměl šanci na začátku přípravy předávat energii dál.

Mužstvo teď čeká měsíční pauza. Dostanou hráči tréninkový plán nebo vsadíš na odpočinek a absolutní „odfrknutí“ od fotbalu?

Kluci mají volno. Jeli od 16. ledna v kuse. Co jsem koukal, tak měli snad jen dva volné víkendy, jinak trénovali čtyřikrát v týdnu plus utkání. Je potřeba vypnout, stejně jak to udělám já. Věřím, že stejně něco dělají, sportují, ale fotbal jsem jim v uvozovkách zakázal. V pátek 30. června začnou běhat podle individuálního plánu.

Mužstvo se sejde k letní přípravě 10. července. Máš už jasno, jak bude vypadat a s jakými soupeři se utkáte?

No, tak máme trošku problém. Zatím máme domluvené zápasy s Bohemians U19, se Slaným, Teplicemi B a Slavií B. Potřebovali bychom určitě ještě jednoho kvalitního soupeře před startem, takže kdyby někdo měl zájem, tak dejte vědět (směje se).

Poslední přestupové období bylo až nezvykle klidné. Lze očekávat, že i to následující bude probíhat v klidnějším duchu nebo Sokol po čase zase rozvíří přestupový prach?

Bude se reagovat hlavně na odchody. Sešel jsem se osobně s šesti hráči, které jsem vytipoval. Někteří se už rozhodli, že k nám z určitých důvodů nepůjdou a u některých to naopak vypadá dobře. Všem klukům, co za námi jdou, říkám, že se vždycky budou rozhodovat mezi pohodlností nebo výzvou. Jsem známý tím, že chci hráče hlavně posouvat, ne je tu držet tři roky. Kdo se rozhodne k nám jít, tak mám jistotu, že se sem nejde flákat, ale makat sám na sobě. Charakter a chemie v kádru je základ, bez toho dneska neuděláte úspěch. Věřím, že poskládáme dobrý tým a budeme konečně tam, kam patříme. Takže ideálně top šestka.

Závěrem otázka trochu na odlehčení… Druhá polovina června patří v amatérských soutěžích k těm poklidnějším a době odpočinku. Plánuješ s rodinou nějakou dovolenou?

Zašel jsem se ještě podívat na Žižkov s Domažlicemi a od té doby fotbal vypouštím jako trenér i manažer. Musím si odpočinout, cítím to na sobě, že jsem přesycený. Byl jsem si zahrát za tým Bez frází, kde jsem se postavil po osmi letech do branky a bavilo mě to, takže je možné, že si půjdu vyčistit hlavu ještě někam na charitativní utkání jako brankář. To by málokdo čekal, ani já ne. Jinak ještě uvidíme, co s rodinou dovolenou. Muselo by to být takové to, že se rozhodneme ráno a večer letíme (směje se).

Děkuji všem za letošní rok! Byl to pro Hostouň zase krok dopředu. Pevně věřím, že se zase uvidíme v srpnu.

Autor: Lukáš Horníček | Foto: Bohumil Kučera