NAPSALI O NÁS: „Sása“ Vlasatý: Ještě chvilku budu hrát

Měl patřit k důležitým hráčům hostouňské sestavy. Z ní ovšem v pátém kole na hřišti kladenského SK kvůli zranění vypadl. K návratu na trávník si ovšem Tomáš Vlasatý (37) nemohl vybrat lepší zápas než poslední podzimní kolo na hřišti Štětí. Hostouň vyhrála 2:1 a populární „Sása“ naskočil do druhé půle.

Po zápase na SK jste zvažoval ukončení kariéry. Teď jste zpátky v plné parádě. Jak se vám hrálo?
Cítil jsem se velmi dobře. Ještě si kariéru v divizi prodloužím minimálně o jaro (směje se). Samozřejmě musí mi sloužit zdraví.

Fyzicky tuhle soutěž ve svém věku zvládáte bez potíží?
Fyzičku na divizi myslím pořád mám dobrou. I když je hodně zápasů hlavně o bojovnosti, zkušenosti nás starších hráčů jsou taky cenné. 

Deset kol jste u týmu prostál. Jak hodnotíte hostouňský podzim v divizi?
V několika zápasech jsme odevzdali nováčkovskou daň, ale podle mého jsme v žádném vyloženě nepropadli. Žádný soupeř nás celý zápas nepřehrával. Jen se ještě musíme naučit vyvíjet silnější tlak na míč a střílet góly. Věřím, že se v divizi zachráníme.

Sokol nasbíral dvacet bodů a patří mu devátá příčka ze šestnácti. Čekal jste na začátku sezony víc, nebo míň?
Nic konkrétního jsem od nás nečekal. Nevěděli jsme, do čeho jdeme. Já hrál divizi naposled před deseti roky. Za podzim jsme zjistili, že se dá hrát s každým.

Je divize po deseti letech těžší, nebo lehčí?
Když jsme tohle téma probírali i s klukama z SK, tak jsme se shodli, že je lehčí. Proto ji asi můžeme hrát i ve fotbalově pokročilejším věku. Anebo jsme dostali do vínku vynikající základ z doby, kdy nás v Kladně vedl trenér Miroslav Koubek. Je vidět, že máme z čeho brát. A když k tomu máte v mančaftu kolem sebe mladé kluky, kteří opravdu chtějí makat, tak je to pro nás snazší. 

Co vás drží u fotbalu?
Láska k tomuhle sportu. Nedokážu bez něj být, nedokážu si zatím představit život bez fotbalové kabiny, přestože mi už manželka doma nadává (směje se). Chápu ji. Máme dvě děti a v únoru čekáme další, takže je to od ní pochopitelné, chtěla by mě mít víc doma… Ale ještě chvilku budu hrát.

Jan Murárik

Zdroj: Vaše Kladno